Jak se jezdilo na Čezetě ČZ 175/477?

ČZ 175/477 r.v.1973, motor 11kW aneb moje první velká motorka :)

Jak jinak než po tátovi... Nejelo to, při předjíždění auta jsem skákal na sedle jak při startu motokáry, abych ji zrychlil. No a když se to ohřálo a rozjelo, tak to zase nešlo zastavit, přední bubnová brzda při ohřátí prostě nefungovala, takže jsem hodně používal zadní, ale muselo se opatrně, protože strašně flekovala a zadek šel hned do smyku.

Jinak na tu dobu to mělo docela slušný sedlo, sice klouzalo, protože bylo s černý hladký koženky. Řídítka padly krásně do ruky, byli sice užší, ale v dobré výšce. No a nejlepší byly studený starty, tam jsem se vždycky pěkně zahřál, hlavně když se jí holce nechtělo, no ale bylo to od garáže z kopce, takže kopnout dvojku a rozběhnout. Ale chytla potvora vždycky :) Bylo potřeba si dát akorát pozor na sytič, jak se ulila, tak bylo zle. 

Čezeta 175/477 ve své plné kráse.

Pod sedlem nesměla samozřejmě chybět povinná výbava – svíčák, šroubovák, kleště, hadr, ocelový kartáč, několik svíček, fajfka a kabel ke svíčce. Jo povinná výbava byla opravdu potřeba každý den. V dnešní době v podstatě nářadí ani není potřeba, ono totiž ho není ani kam dát, pod sedlo se stěží vejde malá lékárnička :(

 

Čezeta a první tunning

No a co si budem povídat, ve dvou to nejelo skoro vůbec. Takže přišel na řadu můj první tunning a začalo to jak jinak než výfukem. Čezeta byla jednoválec a tělo výfuku mělo na konci cca 20cm nanýtovanou  koncovku, která šla rychlým zásahem dolů a světe div se, motorka nejela už vůbec a hrozně se dusila. Takže zbývalo jediné, vzít vrtačku osmičku vrták a 9 děr tam bylo coby dub. Co budu povídat, bylo to ještě horší, sice to o chlup líp jelo, ale zase to chcípalo a nedrželo volnoběh. Hm...co teď, sehnal jsem od kluků z práce novou vložku, pořádně vyčistil koncovku výfuku a nanýtoval zpátky koncovku. A co myslíš, jela parádně :) Prostě udělat výfuk na dvoutakt se musí umět, ty dnešní čtyřtakty jsou proti tomu brnkačka.

Pneumatiky, to je taky dlouhé vyprávění, ale jen v krátkosti. V podstatě hranatá pneumatika s hlubokým vzorkem, byla výborná na polňačku, ale třeba na takový kostky a za deště, tak to byla velká romantika. Dneska je už skoro všude asfaltka, ale za komárů a začátkem devadesátek to tak nebylo.

Jo ještě si vzpomínám, že to vůbec nesvítilo, byla to hrozná bludička, takže hlavně na jaře a pak na podzim to byla ráno v 5 hodin do práce jízda smrti. Ale je fakt, že možná měli infarkt spíš ty řidiči  v autech, co jeli v protisměru, protože když mě viděli v zatáčce, jak jsem byl oblečenej, tak se museli minimálně pochcat smíchy :)

Proč? Protože

 

Moto výbava v 90tkách

Jezdil jsem v montérkách, pod nima jégrovo prádlo (spoďáry) a když byla fakt zima, tak ještě noviny pod montérky, pak rolák, pletený svetr a na to vaťák (pracovní kabát), boty jsem měl vatované holínky, co používali jézéďáci, na rukou dlouhé svářečské rukavice. Tenkrát prostě žádný funkční hadry nebyly.

Na hlavě normální škopek, myslím tím kokosku, něco co se dnes používá na skútry, ale bez plexi. Plexi se udělalo z ochranného štítu, který jsem používal v práci při broušení na brusce. Bohužel nemám žádnou fotku, to by dnešní mládež koukala, jaká se používala výbava. 

 

Motorku už nevlastním, ale letos by jí bylo 51 let.

 

Tak to byla moje první velká motorka, jo, jo, ale za mě to bylo stejně ještě pořádné motorkaření a opravdu na to rád vzpomínám, sice jsem se v tom musel pořád hrabat, ale ten pocit, když to chytlo a pak za jízdy foukalo do ksichtu, to se nedá ničím nahradit :) 

 

Na jakou motorku rád/a vzpomínáš ty?

 

Marťas

Sleduj nás taky na facebooku nebo na instáči s hashtagem #motojomaxcz. 

 facebook_motojomax  logo_instagram_male   linkedin_motojomax        youtube-1837872_640

 

 zdroj obrázků: Vlastní archiv